Chyba č. 1: Závislost na pamlsku
Reaguje pes na vaše povely, jen když máte v ruce pamlsek? Možná jste ho to nechtěně naučili. Používat pamlsky při výcviku je samozřejmě účinná technika, je ale potřeba je ve správnou chvíli omezit a postupně s nimi přestat. Jakmile pes pochopí, co po něm chcete, začněte odměny ubírat. V opačném případě se na nich může stát závislý.
Chyba č. 2: Přeskakování kroků
Pes se učí postupně, po malých krocích. Spousta majitelů dělá tu chybu, že očekává příliš mnoho a příliš rychle. Řekněme, že cvičíte přivolání. Nejdřív ho trénujete na vodítku a dostanete se do fáze, kdy s tím pes nemá problém a vždycky ochotně přiběhne. Jenže po odepnutí z vodítka začne pobíhat sem a tam a na zavolání nereaguje. Nebuďte z toho frustrovaní — pes potřebuje natrénovat i mezistupně. Zkuste nejdřív delší vodítko, různý terén a postupně přidávejte rušivé vlivy. Jděte od malých kroků k větším.
Chyba č. 3: Víc signálů najednou nebo jejich míchání
Jednou z nejtěžších věcí pro cvičitele je naučit se zadat povel jenom jednou. Opakovat ho je v pořádku pouze tehdy, když chcete, aby pes napoprvé nereagoval. Pokud během tréninku povel opakujete, naučíte psa, že splnění očekáváte až po několikátém zopakování. Abyste tomu předešli, vyslovte povel jednou a buďte trpěliví — dejte psovi klidně minutu na reakci. Když se zdá zmatený nebo požadovanou akci prostě nevykoná, zamyslete se, jestli při cviku postupujete správně a jestli motivaci používáte, jak se má. Případně se vraťte o krok zpátky.
Je tu ale ještě jedna cesta, jak psa zmást. Psi jsou extrémně vnímaví na vaše chování a řeč těla. Sledují vaše ruce, nohy, celé tělo — a vašim pohybům věnují větší pozornost než slovům. To znamená, že pokud o tom nevíte, učíte psa pokaždé trochu jinak, než si myslíte. Když ho třeba učíte přivolání, možná se podvědomě nakláníte dopředu. Jednou se nenakloníte, pes nepřiběhne a vy se divíte proč. Přitom není tvrdohlavý, jak si možná myslíte — jen od vás dostává jiné signály, než na jaké byl zvyklý.
Při tréninku si proto dávejte pozor na řeč těla. Trénujte jasně a vždy stejně, signály minimalizujte a používejte pořád tytéž povely. Jinak bude pes zmatený a ve vašich očích neposlušný a tvrdohlavý.
Chyba č. 4: Omylem odměňujete chování, které nechcete
Často se stává, že lidé některé projevy psa jednou káráme a podruhé chválíme. Někdy psa necháte na sebe vyskočit, ale když má špinavé packy, najednou to vadí a vyhubujete mu. Snažíte se ho naučit chodit u nohy na vodítku, ale jindy mu dovolíte, aby vás táhl.
Rozhodněte se, které chování vám vadí — i kdyby jen občas. A pak buďte důslední ve svých požadavcích i ve vlastním chování.
Chyba č. 5: Čekáte poslušnost bez ohledu na prostředí a okolnosti
Občas se možná cítíte zrazeni, když nejste středem psovy pozornosti. Štve vás, že na vás nereaguje a věnuje se něčemu jinému? Vězte, že je to čas od času normální. Pes cítí, vidí a slyší věci, které my nevnímáme. Venku je obrovská konkurence, která se uchází o jeho pozornost.
To samozřejmě neznamená, že psa nemůžete naučit reagovat i při rušivých vlivech. Stačí ho důsledně a trpělivě trénovat. Začněte v klidném prostředí a rozptýlení přidávejte postupně.
Pamatujte, že psi se nerodí se schopností přesně nám rozumět a reagovat na naše pokyny. Tohle všechno se musí naučit. A čím lepší, trpělivější a důslednější učitel budete, tím lepšího žáka budete mít.
